Novinky

Duševní nemoci nestojí za prevenci?

Nezbytnou součástí dobrého zdraví a životní pohody je i duševní zdraví, které významně ovlivňuje sociální a ekonomické výsledky jedince v průběhu celého jeho života. V případě duševního onemocní má člověk nejenom sníženou kapacitu a zdroje vypořádávat se s životními výzvami, ale také bojuje s finančními a mezilidskými zásahy onemocnění, přičemž ekonomické náklady se týkají nejenom zdravotního systému. Přepočteno na jednoho obyvatele, každý obyvatel naší republiky na psychiatrická onemocnění vynakládá cca 16 tisíc korun ročně (1).

Navíc, duševní poruchy u dospělých často propukají  v dětství nebo v mladé dospělosti. Počínající projevy duševních nemocí jsou často identické s projevy rizikového chování, kterým mladí lidé ohrožují sebe i ostatní. Celosvětově až 1/5 dětí a adolescentů trpí duševními problémy a léčbu vyhledají v malé míře. A nezávisle na poruše, čím déle se léčba odkládá, tím negativnější je prognóza v dlouhodobém měřítku. O duševních nemocech se také příliš nemluví a když, tak se tak v souvislosti s vlastním prožíváním nebo osobními krizovými situacemi děje minimálně.

Logickým krokem by byla podpora preventivního působení v oblasti duševního zdraví na školách, která by mohla zlepšit schopnost mladých lidí vypořádávat se s životními krizemi. Standardy primární prevence MŠMT ovšem s prevencí duševních nemocí nepočítají. I když jsou některé typy rizikového chování, kterým se Standardy věnují, přímo diagnostickou kategorií MKN, řeší jednotlivé symptomy a ne komplexnost duševního zdraví a nemoci.

Proč je komplexnost důležitá? Výzkumy totiž ukazují, že programy s univerzálním zaměřením na podporu duševního zdraví mají tendenci být efektivnější než programy, které se obracejí na vybrané skupiny ve snaze o prevenci nebo ranou intervenci. (4). Podobně se při posuzování efektivity preventivních programů jako nejefektivnější ukazují programy, které postihují více typů rizikového chování současně. Různými cestami působí na zvyšování resilience, podporují pozitivní rodinné vlivy a vytvářejí zdravou atmosféru ve škole (5).

 

  1. Ehler E., Bednařík J., Hoeschl C., Winkler P., Suchý M., Pátá M.: Cost of Disorders of the Brain in the Czech Republic. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/109(3): 282–291
  2. Patel V., Flisher A. J., McGorry P.: Mental healt of young people: a global public-health challenge. Lancet 2007; 369: 1302 - 13
  3. Barry M. M., Clarke A. M., Jenkins R., Patel V.: A systematic review of the effectiveness of mental health promotion interventions for young people in low and middle income countries. BMC Public Health 2013; 13: 835
  4. Hofmann,F., Flaschberger,E., Felder-Puig,R. (2013): Die Wirksamkeit von Maßnahmen zur Förderung der psychischen Gesundheit von Kindern und Jugendlichen im Setting Schule. Zusammenfassung rezenter systematischer Reviews. Ludwig Boltzmann Institut Wien. http://lbihpr.lbg.ac.at/de/neue-publikationen, Čerpáno 13.03.2014.
  5. Jacskon, C. A., Henderson, M., Frank, J. W, Hae, S. J.:An overview of prevention of multiple risk behaviour in adolescence and young adulthood. Journal of Public Health, Volume 34, Issue suppl 1Pp. i31-i40

 

Mgr. Barbora Hrdličková

Projekt „Blázníš? No a!“ Fokusu Praha, o.s.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Článek v pdf formátu.